zpět

Historie Českého fonoklubu

Záliba v amatérském záznamu zvuku vznikala současně s rozvojem záznamové techniky. Za amatérské lze označit již některé záznamy na voskových válečkách a na šelakových deskách z počátku století.

Skutečný rozvoj amatérského záznamu zvuku však nastal až po válce. Prudký rozvoj magnetofonů, zejména využití nových kvalitních záznamových materiálů, způsobil, že magnetofon s vyhovující kvalitou záznamu byl dostupný i pro domácí použití. Další podstatné zdokonalení zaznamenala záznamová technika v šedesátých letech, kdy využití polovodičů umožnilo výrobu přenosných bateriových přístrojů.

První fonokluby začly vznikat ve Švýcarsku, v Německu a v Nizozemsku v letech 1950 až 1954. U nás byl vlivem železné opony rozvoj této zájmové činnosti přibližně o 10 let opožděn.

V září 1966 se konal první sraz fonoamatérů v Olomouci, kde byli zástupoci Brna, Karlových Var, Olomouce, Ostravy a Vysokého Mýta. V únoru 1967 se konal 2. sraz v Ostravě za účasti Tesly, která vystavovala domácí i zahraniční zvukovou techniku. Potom začal pracovat přípravný výbor ve složení: Miroslav Zeman (Olomouc), Dr. Miroslav Štěpánek, František Pokorný a Helena Nováková (Praha), Dalibor Veverka (Brno) a Ing. Karel Petříček (Přerov). Přípravný výbor uspořádal další setkání fonoamatérů v Karlových Varech.

Ostravská organizace Českého fonoklubu vznikla v roce 1966 v Ostravě Porubě, kde Štěpán Vrána ozvučoval loutkové divadlo, Viktor Pachuta a Emil Zavadil a další tvořili základ Českého fonoklubu při Domu kultury OKD.

Josef Válek za mlada

na obrázku je Josef Válek ještě v době opravdových začátků

Český fonoklub již od svého vzniku pořádá pravidelně každý rok Národní soutěž o nejlepší zvukový záznam a různá setkání fonoamatérů. Mezi klubovou činnost dále patří vydávání tištěného zpravodaje, zvukové zpravodaje vydávané fonoklubem v Brně a v Liberci a množství okružních pásků putujících mezi fonoamatéry. Zásluhou Dr. Boučka jsme měli též svůj pořad v rozhlase. Vysílal se pravidelně každý týden na stanici Vltava a měl název Halali.

Největšího rozmachu dosáhl Český fonoklub okolo roku 1975. V současné době se zájmy mladších soustřeďují na video, které dává jiné tvůrčí možnosti. Proto též mezinárodní organizace FICS, zahraniční fonokluby i Český fonoklub již před několika lety doplnily své soutěže o kategorii video. Zvuková tvorba také už dávno nezůstává u tradičních cívkových magnetofonů. Používají se minidisky, digitální kazetové přístroje DAT a různé záznamníky s flash pamětí pro pořízení prvotního záznamu, počítače pro jeho zpracování a CD pro archivaci. Tím se amatéři dostávají k technickým prostředkům, které umožňují profesionální záznam zvuku a vše ostatní záleží jen na tvůrčích nápadech a šikovnosti.